Často se setkávám s tím, že admini mají na serveru pouze jeden disky na kterém mají všechno. V lepším případě mají dva disky, disk „C“ na kterém mají systém a programový adresář serveru Domino a potom disk „D“ kde mají datový adresář serveru Domino a „všechno“ ostatní. To slovíčko všechno je v uvozovkách záměrně, protože bez dalších nastavení jsou položky, které budou stále na disku „C“ a to nemusí být úplně ideální.
Pojďme se v dnešní tipu podívat na to jak rozdělení disků preferuji já. Tady bych rád upozornil na to, že to je pouze moje doporučení, tak jak to dělám já a záleží pouze na Vás zda se necháte inspirovat nebo zda půjdete vlastní cestou.
Disk pro systém
Zde to je jasné, disk „C“ na kterém je instalovaný operační systém a současně na tento disk dávám i programový adresář serveru Domino. Z historických důvodů jsem pro programový adresář používal cestu C:\IBM\Domino. Nic méně pokud máte firemní politiky, že vše musí být pro adresáři Program Files, tak ani cesta C:\Program Files\IBM\Domino by neměl být problém.
Disk pro data
Disk, který v systému mám většinou pod písmenem „D“ a na kterém mám datový adresář serveru Domino uložen v cestě D:\IBM\Domino\Data.
Disky „C“ a „D“ by měly být to minimum, které na serveru budete mít. A proč? Data v Domino databázích, logy a indexy mohou růst a pokud by bylo vše pouze na disku „D“ a došlo místo, tak nejen že se zastaví Domino server, ale může nastat problém s celým serverem.
Nezapomeňte datový adresář serveru zálohovat.
Disk pro indexy
Další disk který používám nese písmeno „I“ a je zde vše co se týká indexů. To znamená že zde jsou indexy pro
- rebuild indexu pohledů,
- indexy pohledů,
- fulltextové indexy.
Obsah tohoto disku není v zásadě potřeba zálohovat, protože v případě obnovy je možné indexy vytvořit znovu. Můžete tak výrazně snížit objem zálohovaných dat a tím i zkrátit zálohovací okno a snížit náklady na zálohování. Pokud se podíváte na obrázek výše, tak tím, že nebudete zálohovat indexy, ušetříte v mém případě cca 130 GB zálohovacího prostoru každý den.
Aby se pro výše uvedené indexy použil námi definovaný disk „I“ je potřeba přidat do notes.ini serveru příslušné parametry
- pro rebuild indexu pohledu se v notes.ini definuje cesta parametrem VIEW_REBUILD_DIR=I:\RebuildViewIndex\
- pro indexy pohledů se v notes.ini definuje cesta parametrem NIFBasePath=I:\ViewIndex\. Mimo to, pokud chcete indexy pohledů přesunout mimo databázi, tak budete potřebovat ještě následující parametry a kroky
- NIFNSFEnable=1 – tímto parametrem zapnete funkcionalitu přesunutí indexu pohledu
- load compcat <databáze> –c –nifnsf on – po zapnutí funkcionality a nastavení cesty je potřeba pro existující databáze indexy přesunout pomocí příkazu compact s uvedenými parametry
- CREATE_NIFNSF_DATABASES=1 – tento parametr zajistí, že všechny nově vytvořené databáze budou mít index pohledů na samostatném disku.
- pro fulltexty se v notes.ini definuje cesta parametrem FTBasePath=I:\FullText\
Adresáře, použité v cestách výše uvedených parametrů mohou být libovolné, ale vždy musí existovat. Přidání parametru do notes.ini, adresář, nevytvoří.
Disk pro transakční logy
Pro transakční logy je přímo od IBM doporučeno mít samostatný disk. V mém případě, se jedná o disk s písmene označeným jako „L“. Velikost tohoto disku záleží na typu použitých transakčních logů. Na serverech kde nepoužívám archivační transakční logy, ale pouze cirkulární stačí velikost tohoto disku 5 GB, protože maximální velikost cirkulárního transakčního logu je 4 GB.
Disk do DAOS
Pokud používáte DAOS, tak opět doporučení IBM je používat samostatný disk. V mém případě se jedná o disk pod písmenem „F“.
Nezapomeňte datový adresář serveru zálohovat.